Čtení na víkend #33/23

Co se tento týden vyplatilo (mimo jiné) sledovat a číst.

Informací je moc a málokdo má čas se tím vším přehrabovat. Já musím, jelikož jsem od novin. Prohrabu se tím za vás. Vítejte tedy u mého výběru toho, co se tento týden vyplatilo číst a sledovat.

Jan Kubita, editor a redaktor z Hospodářek.

---

• Tento týden nebyl zrovna nabitý událostmi (pokud nepočítáme nešťastnou náhodu, kdy zlovolná a nevídaná bouřka nahnala ministra spravedlnosti do spárů proradného a proruského exporadce exprezidenta).

  Možná ještě můžeme zmínit kandidaturu prezidentské kandidátky na post eurokomisařky.

  A možná i to, že soudce Fremr si konečně uvědomil, že už ústavního soudce dělat nechce. Protože my zase spíše nechceme, aby někdo, kdo trestal odpůrce totalitního režimu, dnes hlídal ústavnost našeho dnešního demokratického.

• Hlavně se ale ukázalo, že tahle země není pro živnostníky. I tahle vláda jim sahá do kapes a ok, časy jsou zlé (Kamile), ale zároveň jim ani tahle vláda nijak podstatně neulevuje od šílené byrokracie a administrativy. Navzdory slibům o tom, že ztenčíme a zlevníme stát, se prostě hledají další a další způsoby, jak podojit další a další socioekonomické skupiny lidí a je, zdá se, docela jedno, jestli jde o vlády levicové, pravicové, středové nebo populistické. Ale možná se jednou všichni rozzlobíme a vzbouříme. Možná.

• “Jako člověk, vzděláním právník, povoláním spíše manažer a ekonom a působící v oboru IT, jsem přestal věřit českému státu.” Majitel firmy WEDOS odchází z Česka a píše premiéru Fialovi proč. A i když věci často nebývají tak černé, jak se malují (a někdy naopak), stojí za to si tuhle recenzi českého státu z pohledu úspěšného podnikatele přečíst. Snad si ji přečte i premiér.

• Nejsa houbařem, překvapilo mě, že ročně vysbíráme po lesích hub za skoro osm miliard korun. To je dost. A lesníci toho mají dost.

• Rusové při svém válečném tažení nezabíjejí pouze lidi, zabíjejí i delfíny.

• Zde další průběžná zpráva z války robotů. Moje i vaše práce se změní, otázka je kdy a jak a nějaké odpovědi nabízí vždy skvělý Pavel Kasík.

• Je libo na výlet do vesmíru? Tak prosím, tady to lze.

• Já vám nevím, ale tohle je snad už parodie. Jestli jste mladí, raději si o přechod do důchodu požádejte už dnes.

• Tohle je... No schválně, zkuste si říct, jaký je tohle člověk, když dělá tohle. Jediné, co vím, že šéfuje IKEMu, ale rozhodně není z mého kmene a jsem za to rád. Naštěstí už rezignoval.

• Francouzi jsou poněkud neklidní. Jedním z největších zaměstnavatelů v jejich zemi bude totiž sparťan a český miliardář Daniel Křetínský.

• Na filmu Barbie je zajímavá jedna věc - lze na něm dobře pozorovat, jak funguje “kulturní” globalizace. Historik Juval Noach Harari píše, že lidé potřebují sjednocující příběhy, aby mohli fungovat ve velkých skupinách. Zjevně máme tendenci sjednotit se zcela, takže přijímáme to, co už přijala nějaká většina z nás, ale s Barbie to tak snadné není. Zejména v arabském světě. Někteří se jí tam snaží zakázat, protože třeba “zpochybňuje potřebu manželství a rodiny”. Někteří tam ale chtějí být jako ta většina západních diváků, která z Barbie udělala kasovní trhák. (A já to pořád neviděl. Nemám prostě čas být většina.)

• Čtvrtina prvoligových fotbalistů v Česku jsou cizinci. Nejsem extra fotbalovej, ale jedna věc se mi na fotbale líbí - nahlodává tu naší xenofobii na místech nejpalčivějších.

• A na závěr mám dnes na vás prosbu - jezte raději pořádná jídla. Ať je vám líp.

Tak ať máte dobrý víkend a dobré čtení.