Čtení na víkend #31/23
Co se tento týden vyplatilo (mimo jiné) sledovat a číst.
Informací je moc a málokdo má čas se tím vším přehrabovat. Já musím, jelikož jsem od novin. Prohrabu se tím za vás. Vítejte tedy u mého výběru toho, co se tento týden vyplatilo číst a sledovat.
Jan Kubita, editor a redaktor z Hospodářek.
Tenhle týden byl docela zajímavý. Trocha kokainu nám připomněla, že máme taky Brno a že bychom si ho mohli trochu víc všímat.
Taky jsme se, zdá se, zase o trochu víc vyrovnali s naší komunistickou minulostí. (Tak, že jsme se rozhodli ji ignorovat/odpustit, vyberte si).
A sice nemáme na jih Čech ani po třiceti letech dálnici, zato tam v Českých Budějovicích tento týden otevřeli mezinárodní letiště. Výborně (ironicky), stálo to miliardu, bude se to muset dotovat z veřejných peněz, jen letos částkou 77 milionů korun, ale hlavně, že vzduch je naše moře, že.
Pro vás, kteří máte už nějakou nemovitost, mám dobrou zprávu. Pro vás, kteří se ji chystáte někdy v budoucnu koupit, mám špatnou zprávu. Tady David Busta od nás z redakce vám to řekne.
Pro vás, kteří máte nízké mzdy, mám dobrou zprávu - už se asi ví, že je to pro naší ekonomiku problém. A mám i špatnou zprávu - neví se, co s tím.
Ruská válečná agrese na Ukrajině pokračuje, zdá se, že se ukrajinské protiofenzívě snad docela daří, nechť Ukrajince Síla provází, ale Rusko si zřejmě buduje ještě jednu ne tak docela viditelnou armádu.
Na druhou stranu, Rusko se dostalo do velice osamocené pozice. Moc kamarádů mu nezbylo a začíná být velice závislé na panu Kimovi ze Severní Koreje. Což je smutné a trapné. (A nebezpečné samozřejmě, vzhledem k míře severokorejského šílenství.)
“Středoškolské vzdělávání v součtu reprodukuje sociální nerovnosti.” Velmi zajímavé čtení od analytiků PAQ Research o tom, kdo a proč studuje na středních školách a co to vlastně znamená.
Tohle je důležitá zpráva. Přestávají nás zajímat zprávy. Je jich moc a převládají ty “negativní”. Nezájem se stává logickou duševní sebeobranou. (Mělo by to být zneklidňující pro mě, jako pro novináře, ale vlastně nemusí. Naopak v tom vidím dobrou příležitost, jak oddělit všechna ta průtoková sociální média od profesionálních médií, která se začnou víc zaměřovat na popisování jen toho podstatného a to do hloubky. Tedy ehm... Bylo by to zkrátka hezké, kdyby to tak bylo.)
Válka robotů začala. Zatím tedy válčí lidé z mohutných korporací vyvíjejících umělou inteligenci. Kdo bude stát proti komu v dalším kole, to je otázka.
Auta se nám prodlužují o dva centimetry ročně.
Praha se nám probudila a konečně aspoň trochu zasáhla proti koloběžkám na ulicích. (Ano, nemám je rád, pardon všem, co máte. Dělají dopravu po městě ještě o kus nebezpečnější, než je. A přitom je to skvělý vynález a líbilo by se mi na nějaké takové po Praze tu a tam jezdit. Ale ne v téhle anarchii.)
Malí radikálové a extremisté nespí, vyčkávají, sbírají síly... Ale prý to stačit nebude, říkají experti. Tak doufejme.
Pozoruhodné svědectví o tom, jak fungovaly české cestovky na “hořícím” Rhodosu, přinesl velvyslanec v Řecku. Seznam Zprávy zveřejnily jeho interní depeši plnou docela děsivých tvrzení. (Odpověď na otázku, jak je možné, že se zrovna tahle interní depeše dostala do médií, když o skoro sto procentech všech ostatních nevíme nic, je jednoduchá - ministerstvo zahraničí rozhodně nechce, aby se hněv našich dovolenkářů obrátil proti němu, tak ho obrací proti cestovkám. Dost možná oprávněně ovšem.)
Největší bolístka elektromobility zažehnána? Nizozemci možná vymysleli bleskově se nabíjející baterii.
Tenhle svět už není pro trampy. (Mám pro tuhle subkulturu slabost, byť jsem nikdy nebyl její součástí. Za komoušů ale nabízel jejich svět docela příjemný únik z té totalitní šedi a proto je mi jich dnes tak trochu líto.)
A další kulturní válka, tentokrát ta o hotovost a karty. Tady Iva Špačková ze Seznamu proto sepsala “manuál”, jak tedy platit. (A já se přiznám, že jsem tento týden udělal i na základě debaty o hotovosti jeden důležitý krok - nastavil jsem si placení telefonem. Jsem sice prudce stárnoucí chlapík, ale chci jít s dobou. Přesto bych si přál ještě nějakou dobu hotovost zachovat, protože jinak nevím, co bych dával našemu malému do kasičky.)
Zdá se mi, že se mnoho těch kulturních válek dotýká neochoty mnoha lidí podřizovat se “státní moci” nebo jakékoli moci, která sjednocuje společnost do nějakého funkčního celku. Zkrátka tendencí k anarchismu a individualismu, což celkem chápu, ale nezdá se mi to užitečné. Leda by nás bylo tak málo jako v pravěku a mnohem méně bysme se navzájem potřebovali. Zeptal jsem se na Twitteru, proč je pro někoho tak důležité snažit se zavést ústavní právo právě na onu hotovost, a nejčastější odpovědí bylo, že hotovost nám umožní, aby nám “nikdo” nekoukal do peněz. Je v tom nějaká snaha o nezávislost na “moci”, ať už to jsou banky nebo stát. A hezky do těchto úvah zapadá i nová esej Jiřího Přibáně o státu a naší svobodě a jak to udělat, abychom mohli sladit obojí. Těžší čtení, ale užitečné.
Tady něco ze sci-fi budoucnosti, která se děje už dnes.
A na závěr se vám dnes pokusím prodloužit život. Ano, je další z mnoha článků o tom, že když budete dělat tohle a tohle, bude zdravější. Ano, je to další z mnoha článků o tom, že “vědci zjistili, že...” Ano, správně tušíte, že nemáte pít a máte se hýbat. Ale stejně, tady to máte. Já prostě chci, abyste žili dlouho a spokojeně.
Tak dobré žití a dobré čtení přeju.