Čtení na víkend #24/24
Co se tento týden vyplatilo (mimo jiné) sledovat a číst.
Informací je moc a málokdo má čas se tím vším přehrabovat. Já musím, jelikož jsem od novin. Prohrabu se tím za vás. Vítejte tedy u mého výběru toho, co se tento týden vyplatilo číst a sledovat.
Jan Kubita, editor a redaktor z Hospodářek.
Je skoro týden po volbách, pojďme si s chladnější hlavou říct, co se vlastně stalo.
Petr Fiala říká, že to byl “slušný výsledek”. Na což se snad dá odpovědět jen gifem.
Faktem je, že posílili národovci, pravice obecně a také mistři opticky snadných řešení, která ovšem nefungují. Ale posílili lehce a jak napsal u nás Tomáš Sedláček: “Není to žádná katastrofa, že se těžiště posune jednou doleva a podruhé doprava. Levice i pravice jsou nebezpečné až ve svých extrémech, mírné výkyvy nevadí, a jsou dokonce kýžené.”
Především ale v celé Evropě prohrála představa politiků, že velké změny stačí nařizovat bez pečlivého vysvětlování voličům. Zlobte se na mě, ale myslím si prostě, že to, že u nás méně vzdělaní lidé z periferie volili Turka, je chyba těch vzdělanější, že je nepřesvědčili o tom, že je to blbost.
Mimochodem, jak se tak horem dolem slibovalo, že Green Deal projde důkladnou revizí a nastanou změny, tak to možná nebude tak docela snadné.
A nedá se nic dělat, ukázalo se také, že politici budoucnosti jsou hvězdy sociálních médií, youtubů, instagramů a tik toků. Filip Turek právě tam získal své hlasy. Nebo třeba tenhle pozoruhodný Francouz.
Nicméně, doporučuji sledovat občas politiky i o level, či dokonce o mnoho levelů níž. V komunální politice. Protože ono je to tam taky velmi zajímavé a mnohdy pro nás dokonce důležitější než ty “velké věci”, třeba kokain na sněmovních záchodcích. Docela jsem sledoval komunální zápisky Patricka Zandla a doporučuju si přečíst tohle, protože další už nebudou.
Když už do nemocnice, tak do Havířova! (Prosím všechny přítomné ředitele ostatních nemocnic, aby si to přečetli a poslechli. Víckrát. Děkuji.)
Jedna nedobrá zpráva pro všechny, kdo si plánují koupit nemovitost (věřím, že i takoví jsou). Průměrný byt bude každý rok zdražovat o statisíce. Což je ale zase moc pěkná zpráva pro ty, kteří se chystají nějakou nemovitost prodat (věřím, že takových je hodně.)
A protože hodně snesete, přidám vám k tomu ještě jednu nepěknou zprávu. Nebudeme mít brzy ani na nájem.
Putinův služebník Medveděv tento týden plál zápalem zničit Západ. Škodit mu, kde to jde. Velmi otevřeně nám vyhrožoval a jak píše Alexandr Mitrofanov, měli bychom to brát vážně. On je nahlas říká to, co se Putin říkat nahlas bojí. Především se to už ale děje. I v Česku.
Vyhodíme až třetinu vyprodukovaného jídla. Až třetinu! Myslel jsem si, že to nebude málo, ale tolik?
Tohle je důkaz, že středověk, možná spíš pravěk ještě neskončil.
Nicméně evoluční biolog Jan Zrzavý optimisticky říká, že lidstvo přežije skoro všechno. I když to, jak se dnes “hrabe” ve svých vlastních genech, to už je trochu riskantní.
Nejsem moc fotbalovej, ale můj malej syn mě k tomu nutí, protože chce být Ronaldo a já mu zase chci splnit každé jeho přání (i některá blbá přání, jako třeba tohle), a pak je tu také to “Euro”, že. Zaznamenal jsem, že vedení českého fotbalu lhalo, že někteří reprezentanti neumí jezdit na tříkolce, že raději nechtějí pouštět novináře na tiskovky a chovají se jako bafuňáři z devadesátek, ale koukat asi tak nějak skoro všichni budeme. Tedy, dokud nás to bude bavit a ono, překvapivě, nás to už bavit přestává.
No a na závěr dnes něco nefotbalového, něco kulturního, něco vážného, ale velmi poučného a zajímavého. Na rozhlase mají Den opričníka od Vladimira Sorokina a pardon, sám nemám rád cokoli povinného, ale tohle snad i možná povinná četba je.
Ale nemusíte, to je jasné. Přeji vám dobrý víkend a dobré čtení.
