Čtení na víkend #23/23
Co se tento týden vyplatilo (mimo jiné) sledovat a číst.
Informací je moc a málokdo má čas se tím vším přehrabovat. Já musím, jelikož jsem od novin. Prohrabu se tím za vás. Vítejte tedy u mého výběru toho, co se tento týden vyplatilo číst a sledovat.
Jan Kubita, editor a redaktor z Hospodářek.
O největší událost týdne se opět postarali Rusové. A znovu dokázali, že jsou barbarským státem, zaostalou civilizací. I kdybychom popřeli zjevná fakta, i kdybychom chtěli čekat, až nějaké nezávislé vyšetřování přesně určí, kdo a jak vyhodil Kachovskou přehradu do povětří, nic z toho by se nestalo, kdyby Rusové nenapadli vojensky sousední Ukrajinu, a to jen proto, že mají v mozcích středověk.
Doporučuji vlákno Timothy Snydera o tom, jak o zničení Kachovské přehrady psát.
S Rakouskem se nám něco děje. Extrém tam začal být in.
Česko má už deset jaderných reaktorů. Ten poslední je ale maličký a vznikl na půdě ČVÚT.
Až půjdete do důchodu, buďte si jistí, že vaše penze bude zpracovaná softwarem, který je ještě starší než vy.
Překvapení, Česká televize bude mít nového ředitele. Jana Součka z Brna. A takovéhle byly jeho plány před středeční volbou. Tak si na ně za nějakou dobu vzpomeňme.
“Ještě před deseti patnácti lety se všude opakovala mantra, že je pro nás lehčí představit si konec světa než konec kapitalismu. To už není pravda. Dnes už si většina sociálních vědců konec kapitalismu představit umí. Ovšem to, co řada z nich vidí jako jeho nástupce, není progres, ale regres do takzvaného technofeudalismu.”
Chci odsud odjet jako Rambo, říká chlapec z léčebny pro obézní. (Nejezte tolik cukru. Tedy, ehm... nejezme ho.)
A nesolte tolik. Budete dementní.
Data: Nedoháníme Západ, dohání nás Východ.
Tušili jste vůbec, že se v Praze každý rok koná ples “odposlouchávačů”? Já ne. To by mě nenapadlo.
“Nějaká Karen mě seřvala, že parkuju moc blízko jejího auta.” “Václavák byl plnej NPCéček, nebylo tam k hnutí.” Nerozumíte? Tak tady máte slovník pro nás starý.
Tady trochu twitterové vědy, ale od Petra Brože, takže dobré, poučné a fundované. Jen vás tohle trochu klimaticky vyděsí.
Celkem nezáměrně sem hned dávám text, který vlastně souvisí. Ale hlavně upozorňuje na trend, který se mi tady v Evropě zdá už nějakou dobu patrný. Máme prý zůstat v sedlech.
A otevřete si okna vesmíru dokořán. Jsou tam divné věci.
“Kam vede to zkracování, pane děkane?” ptá se rozzlobeně Zdeněk Podskalský v Postřižinách. Jenže dnešní doba opravdu přeje zkracování, to se nedá nic dělat. Navíc tohle zkracování je ku prospěchu a mohl by se vám líbit. Přijměte ho jako můj tip na závěr dnešní show.
Za týdne nashle, dobré čtení i sledování a dobrý víkend.
