Čtení na víkend #22/24
Co se tento týden vyplatilo (mimo jiné) sledovat a číst.
Informací je moc a málokdo má čas se tím vším přehrabovat. Já musím, jelikož jsem od novin. Prohrabu se tím za vás. Vítejte tedy u mého výběru toho, co se tento týden vyplatilo číst a sledovat.
Jan Kubita, editor a redaktor z Hospodářek.
Dobrý den. Událostí týdne je nepochybně verdikt nad Donaldem Trumpem. Prý to může přinést “obrovský zvrat” s “dalekosáhlými důsledky”. S jakými, to zatím nikdo moc neví. Tak vyčkejme.
A mezitím se podívejme na, dle mého, největší událost v Česku. Stávka justičního personálu je důležitá věc, na homepagích velkých médií se ale skoro neobjevila. Důležité to není jen kvůli soudům. Stávka ukazuje především to, že střední třída v Česku rychle ztrácí sílu žít ve velkých městech.
“Například osmadvacetiletá Martina, jež pracuje jako zapisovatelka a rejstříková vedoucí na pobočce Krajského soudu v Liberci. Žije sama a s platem 24.500 korun měsíčně stěží vyjde. Po zaplacení hypotéky a dalších plateb jí zbývá asi 8000 korun, což jí stačí tak na jídlo. ´Tudíž nemám žádné peníze navíc na základní potřeby, život, spoření či provoz auta, které ani nemohu vlastnit, nemluvě o nemožnosti jet na dovolenou či si jako žena jednou za čas koupit něco na sebe a pečovat o sebe,´ řekla ČTK.
Jde o důkaz, že náš stát místy dost nefunguje, a tady je hned další příklad.
Někde si ale myslí, že se všechny problémy státu vyřeší tím, že si nezvolí politiky, ale rockové hvězdy. A život se změní v jednu velkou party. Je to šílené, ale bojím se, že k tomu tak nějak směřujeme.
V tomhle je všechno - umělá inteligence, deepfake videa, byznys, válka, Rusko, Čína... Fascinující.
Na Slovensku se autoritářské síly snaží omezovat média.
Ta se brání.
A na pomoc jim přicházejí i čeští novináři.
Hodně štěstí, braťja.
Nový mediální projekt se objevil v Česku: Page 404 Apoleny Rychlíkové a Jakuba Zelenky. Protože jsem zvědavý, koukl jsem tam a zjistil jsem, že se tam budou tu a tam koukat dál. Mají tam třeba tuhle opravdu zajímavou esej Jakuba Jetmara o nás Češích a vztahu k práci. To by si mnoho Čechů mělo po práci opravdu přečíst. Nenalezené stránce držím palce. Zdá se mi, že v Česku mohou malé mediální projekty přežít, jen když se časem stanou většími mediálními projekty, takže jim přeji dobrý růst.
A když už jsme u médií... Doporučuji vřele i tenhle podcast dalšího mediálního projektu, Datarunu, v němž Vláďa Piskáček, můj někdejší šéf v Economii, hostí Davida Voráčka, jednoho z hlavních manažerů dnešní Economie. Titulek zní: “Nový internet je tu. Média přijdou o stamiliony, lidé budou více platit” a říkají se tam věci, se kterými ohromně nesouhlasím. Třeba, že je dobré dodávat lidem obsah, který oni chtějí. Ale také se tam říkají věci, které mi konvenují a které dobře vysvětlují, co se to teď kolem nás v tom šíleném světě informací vlastně děje. Dejte si to, je to poučné a užitečné.
A když jsme pořád u těch médií, nesmíme samozřejmě opomenout případ málo “pravicových” Seznam Zpráv. Mnozí se zlobí na Ivo Lukačoviče, ale tady Ondřej Neumann píše, že neoprávněně. A že bychom se na něj měli zlobit za něco docela jiného.
Zeman: Nařizuji abolici!
Fiala: Nepodepíšu!
Další díl ze seriálu o tom, jak děsného prezidenta jsme tu deset let měli.
Jako parlamenťák jsem ve sněmovně viděl ledasco a jsem si jistý, že tamní uklízečky by se nad tímhle jen lehce ušklíbly. Zajímavý mi ale přijde postup policie. Nějak se mi nechce věřit, že by nevěděla nebo neuměla zjistit, kdo to na těch sněmovních záchodcích poblíž kanceláře Markéty Pekarové Adamové vydával ty "zvláštní zvuky".
Tohle mi přijde zajímavé. Tady pán z ANO lže tak strašně, že je to moc i na Andreje Babiše. A to je co říct.
“Prostě svou moc rozprostřel mezi sebe a své věrné KGB agenty. Všichni synové jeho nejbližších kumpánů dostávají v raném věku ty nejvyšší funkce, zatímco ženy nedostávají nic. Ženy mají být jen manželkami. Putin ženy nesnáší, má je za služky. Primárně se obklopuje lidmi svého věku a drží se jich.” Další zajímavý vhled do duše (dá-li se to tak nazvat) Vladimira Putina.
A vidím, že jsem dnes nějaký ukecaný. Tak tedy na závěr už jen stručně - cvičte.
Dobré čtení a dobrý víkend přeju.
