Informací je příliš mnoho a málokdo má čas se tím vším přehrabovat. Ale já musím, jelikož jsem od novin. Vítejte tedy u mého výběru toho, co se tento týden vyplatilo číst a sledovat.
Jan Kubita, editor a redaktor z Hospodářek.
Chcete vědět, proč máme v Česku tak drahé potraviny? Proto, že tu stát nedokáže (nebo nechce) zajistit konkurenční prostředí.
Už víte, čím budete jezdit za dvanáct let? (Ano, tento týden europoslanci schválili nulové emise u nových aut od roku 2035. A je to přesně ta věc, u které prostě nevím. Lokální emise z aut jsou špatné, auta jako taková jsou ale pro mě jedním z nejskvělejších vynálezů, který dává úžasnou svobodu pohybu, je to i krásný stroj, je to ovšem vykoupeno ničením prostředí, elektroauta to ničení zatím globálně moc neřeší, lokálně ano... Je to nicméně jasný trend, který už mají v rukou spíš automobilky než politici, takže k té výměně dojde. I když třeba v mém případě nevím nevím, jelikož jako reprezentant v Česku slaboučké střední třídy si stejně nekoupím nové auto s elektromotorem nebo bez něj.)
Nejsledovanější událostí týdne byl bezpochyby začátek soudu s Dominikem Ferim. Komentovat to nechci, chci si počkat na verdikt a vysvětlení soudu, ale je jasné, že se tolik svědectví proti komukoliv nesejde náhodou. Jasné je jen to, že je to velký příběh, byť ne hezký. A2larm asi nejpodrobněji popsal to, kvůli čemu je Feri před soudem, ale našel jsem u nich i tenhle článek, který velmi dobře připomíná, jak se vůbec Feriho politická hvězda zrodila. Zajímavé čtení.
Vláda Petra Fialy to nedělá dobře. Místo, aby ukázala na sobě, že je teď třeba šetřit a neplýtvat a teprve pak mluvila o tom, jak dostat do rozpočtu víc peněz od nás poplatníků, tak jen vrství jednu “nepříjemnost” za druhou. Po vyšších daních z nemovitostí, vyšším věku odchodu do penze jsou tu teď úvahy o vyšších odvodech pro OSVČ. A reakce jsou na to samozřejmě nepěkné. S takovouhle si to hezky pěkně štrikujeme k vládě Andreje Babiše a Tomia Okamura za dva a půl roku. Na druhou stranu, s příjmy je opravdu třeba něco udělat a je také jasné, že nás to bude leckoho bolet. (A připomínám zde opět velmi inspirativní slova investora Ondřeje Jonáše u nás v HN, a odemykám.) Mimořádně klíčová je ale v tomhle komunikace státu s námi občany. A ta je v Česku stabilně tragická. Nezměnilo se nic, je mi líto.
“Expert na jaderné zbraně a bezpečnost Vlastislav Bříza tvrdí, že se blíží útok, který může válku rozhodnout. Otázka ale je, kdo ho podnikne.”
Tohle nenapsala umělý inteligence, ale Petr Koubský. Ale za sedm let to už může být umělá inteligence a ne Petr Koubský, jak tady píše Petr Koubský. (Paywall).
Žijící fosílie už nežije. A loni vyhynuly všechny tyhle druhy.
Osobně soudím, že Daniel Prokop by měl být ministrem. Čehokoliv. Klidně i školství.
Ať si o Jakubu Patočkovi myslíte cokoliv, jeho reportování z případu “Bečva” je příkladné.
Pokud máte rádi seriál The Last of Us a houby, tak si tohle přečtěte. Nebudete mít možná rádi už ani jedno. (Paywall).
Tohle vlákno sem dávám pro připomenutí, že model pět minut Hitler, pět minut Židi není užitečná novinařina.
A na závěr jeden tip na seriál, který jste asi viděli už stopadesátkrát, ale můžete se na něj klidně ještě stopadesátkrát podívat znovu. Protože Červenýmu trpaslíkovi bylo 15. února 35 let. (Já se na něj znovu tedy podívám.)
Tak, to je pro dnešek vše, budu se těšit na příští týden a dobrý víkend a dobré čtení či sledování vám přeju.