Kubitovo čtení na víkend
Informací je mnoho, kdo má ale čas se tím vším probírat? Možná někdo od novin. Zde tedy prosím – výběr všeho, co se tento týden vyplatilo číst, sledovat nebo poslouchat podle mě, redaktora Hospodářek Jana Kubity.
Dobrý den přeju. Jestli se vám to minule bez covidu líbilo, tak si to tento týden dejme ještě jednou. Já se mu bohužel nevyhnu, ten hajzlík na mě právě skočil, tak alespoň vy, kdo nemáte tu smůlu.
- Jednou z největších událostí tohoto týdne je kauza s názvem “Sado mama”. (Ano, když odečteme covid, tak je to další důkaz, že zase tak moc starostí nemáme. Mnozí.) Koho by zajímalo, co že se to vlastně stalo, tak nechť se podívá tady k Filipovi Rožánkovi na Lupu.
- K tomu, jak před lánským akvárkem pokračují jednání o nové vládě, snad jen tohle.
- Angela Merkelová odešla do důchodu. Ale její gify tu zůstávají.
- “Stát má mít občany za spojence, ne za malé děti.” Myslím, že by ti ústavní soudci měli v médiích vystupovat častěji.
- Prezidentská volba už začala.
- Věděli jste, že i Francouzi měli svého Remka?
- Jsem podvodník, nebo čestný chlap, ptá se šéf společnosti Xixoio? No, ta otázka je na místě a třeba na ni brzy budou odpovidat i nějaké autority. Budiž, ve světě financí se dějí velké změny a celé té evoluci nemá smysl bránit. Klidně, ať tu bují celý segment ekonomiky, kde se točí miliardy bez ohledu na to, jestli z nich plyne nějaká produkce čehokoli použitelného nebo dokonce užitečného. Klidně, ať si lidé kupují dluhopisy ve formě jakýchsi tokenů podložených jen jakýmsi algoritmem. V případě Xixoio se takových našlo skoro 2800. Což dost vysoké číslo vzhledem k tomu, že stále není odpověď na otázku v úvodu tak úplně jasná. Možná by stálo spojit se světem financí trochu víc i rozum.
- Britští poslanci si zřejmě umí svoji práci opravdu užít.
- Líbí se mi, jak vždycky po nějaké fotbalově-rasistickém excesu všichni od Tvrdíka až po policejního prezidenta horečně pokřikují, jak už se s tím musí něco udělat a že teď už tuhle stupiditu konečně vymýtí... A pak to dopadne takhle.
- Mileniálové si berou volno, aby se lépe poznali. A já se jim za to nevysmívám. Naopak, kdybych mohl, udělal bych to taky. Jen se bohužel od svých osmnácti let musím sám živit a dnes už nejen sebe. Smolík. Ale těm mladým to přeju. Jen ať je to ale k něčemu.
- Když už máte tu smůlu a dostanete se do vazební věznice, jste sice pořád nevinný, ale zažijete si něco mnohem horšího, než co by vás potkalo později ve vězení. Před pětadvaceti lety jsem v novinách začínal jako soudničkář a dost jsem toho napsal i o věznicích. V některých jsem byl i na exkurzi a řeknu vám, že po návštěvě vazební věznice Pankrác jsem byl v naprosté depresi. A jsem v ní i po přečtení tohoto článku Roberta Břešťana z Hlídacího psa. Protože on se ten středověk za tu dobu vůbec nezměnil.
- A na závěr dnes jeden pozoruhodný příběh uvedený takovým trochu zvláštním mikropříběhem Adama Javůrka.
Dobrý víkend a dobré čtení. Pokud možno bez nákazy.
Jestli už nechcete dostávat Čtení na víkend do své schránky, bude mi to líto, ale co se dá dělat, odhlásit se můžete tady.
Jinak mi prosím pište, co vás napadne, vaše tipy na čtení, na zdroje, či jakékoliv připomínky a návrhy. Jsem vám k dispozici na: jkubita@gmail.com