Kubitovo čtení na víkend
Informací je mnoho, kdo má ale čas se tím vším probírat? Možná někdo od novin. Zde tedy prosím – výběr všeho, co se tento týden vyplatilo číst, sledovat nebo poslouchat podle mě, redaktora Hospodářek Jana Kubity.
- Dnes nejdřív volby, to je jasné, ale pozor, začneme těmi německými. Chvílemi mám totiž pocit, že je snad lepší sledovat víc je než ty v Česku.
Zajímavé je už třeba to, že hlavním tématem voleb v Německu je klima. U nás je to v předvolební kampani snad i zakázané slovo. A pozoruhodný rozdíl je podle očekávání i v míře kultivovanosti volební kampaně. Až by se z toho jeden Čech zastyděl.
Nicméně, pokud potřebujete základní přehled, jeden velmi dobrý najdete tady na iRozhlasu.
- Pak musím doporučit velmi dobrý nápad mého kolegy Ondřeje Housky, které oslovil všech sedm premiérů Česka, kteří vládli od roku 2005, kdy se dostala odcházející Angela Merkelová k moci a zeptal se jich, co si o ní myslí. “Merkelová tak například volala Topolánkovi jednoho pozdního sobotního večera, když odpočíval ve Špindlerově Mlýně. 'Můžeš být ráno v Berlíně?' vzpomíná Topolánek na rozhovor s tím, že kancléřka byla rozčilená. Chtěla, aby s ní český premiér hned ráno odletěl do Egypta a zastupoval tam EU na summitu s klíčovými arabskými zeměmi, který o své vlastní vůli svolal Sarkozy. 'Bez tlaku a vůdcovské role Merkelové bychom tam vůbec nebyli,' připouští Topolánek.”
- Jinak Německu se bude po Merkelové docela stýskat. Dokonce tak moc, že si ji někteří Němci začali i péct.
- A pojďme tedy k těm českým sněmovním volbám. Není zbytí.
Jestli znáte někoho, kdo si byl užít Okamurův jarmark a chystá se, nedej Bože, pro tohodle xenofobního populistu hlasovat, dejte mu přečíst tohle od JIřího Pšeničky na Seznamu. Dozví se tam, že za svůj levný nákup u Okamury může poděkovat i Evropské unii, kterou tak nenávidí a chce z ní vystoupit.
- Petr Fiala měl při zahájení ostré kampaně koalice Spolu docela dobře zvládnutý projev. Formou asi nejlepší, kterého se lídr nějaké české politické strany v posledních měsících dopustil. Ale pozor, zde jeden kritický pohled prudce zleva. Se Stanislavem Bilerem se v mnohém neshodnu, ale rozhodně stojí za to ho číst. Ukazuje prstem na to, co by se na pravici v Česku nemělo líbit ani pravičákům. A přiznávám, mám velmi rád ten jeho jízlivý tón.
- Jestli už vám dorazily do schránky volební lístky, doporučuju si všechny ty kandidáty proklepnout ještě tady. Užitečný projekt z dílny cesko.digital.
- A dataři z Rozhlasu za nás zjistili, že volíme čím dál tím starší kandidáty. A pak, že je Česko země, která není pro starý. Pro starý politiky určitě.
- Jasný, máme tu ty uprchlíky, rozčilujeme se tu plamenně nad kdejakým Ovčáčkovým blábolem na twitteru... A pak jsou věci a ty jsou taky důležitý. Třeba tohle.
- Elektřina je letos dvakrát tak dražší, než byla loni. Můžou za to drahé povolenky nebo třeba Rusko. (Už zase). Zde to celé docela dobře vysvětluje Michal Macenauer.
- Papalášům, jako je třeba Jiří Paroubek, projde všechno, úřady neměří všem stejně, jsou uplacené, nadržují mocným a došlápnout si umí jen na obyčejné lidi. Něco takového si budou myslet tisíce lidí, až si přečtou zprávu iDnesu o památném nelegálním večírku pana Bendy v Teplicích. A z toho naštvání a všeobecného zmatení pak budou třeba volit Babiše nebo Okamuru. Tedy špatně.
- A domácí politika dnes už naposledy. Tradičně si zavolili mladí nanečisto a dopadlo to jako vždycky – volili líp než dospělí.
Problém je, že nejenže zatím volit nemohou, ale později, kdy už mohou, k volbám moc nechodí. Svět politiky, té nudně šedé v kravatě a s papalášským pupkem, je jim cizí. Což lze dobře pochopit. A aby to neměli jen málo těžké, dnes se jim do toho mísí i jakási nová mezigenerační kulturní válka. Velmi zajímavě se o tom mluví v tomto podcastu Respektu s titulkem: S prarodiči o politice debatovat nedokážu, nechci se s nimi rozhádat.
- V tomto textu je třeba přihlédnout k jisté obvyklé zanícenosti Jakuba Patočky. Ale fakt je, že kauzu Bečva sledoval velmi poctivě, fakta zde vyhrávají nad jeho případnou subjektivitou a navíc je to prostě hrozný případ, který bychom měli pozorně sledovat. Bohužel jde o další věc, ze které se nedaří udělat předvolební téma a připočíst to efektivně ke všem “zločinům” Andreje Babiše.
- Bijte na poplach, čipová totalita se blíží!
- USA uvalí první sankce na ruskou směnárnu kryptoměn. Sídlo má na Starém městě v Praze.
- Co nás čeká na podzim s covidem? Prý to, co v Americe. Tedy nic moc.
- Tak na tohle jsem opravdu zvědavý. Martin Malý s Vladimírem Piskáčkem a Michalem Půrem spouštějí Gazetisto a jestli něco píšete, točíte či jinak tvoříte, může to být pro vás velmi zajímavé. Nejen finančně.
- Hongkong je ztracený.
- Zelená je zdravá, červená ne. Potravináři začali dávat na své výrobky nutriční semafor. Prý abychom věděli, jak správně jíst. Vždycky, když něco podobného čtu, zastydím se trochu za nás lidi. Za to, že sami sebe považujeme za malé nezbedné děti, co potřebují dohled a vodění za ručičku. Na druhou stranu, něco na tom je, že takoví asi do značné míry opravdu jsme.
- Jsme schopni zjistit, jaké geny dělají z nás lidí lidi? Proč jsme tak jiní než šimpanzi, když se od něj lišíme jen v 1,2% písmen dědičné informace? Zdá se, že klíčová je u člověka rychlost jeho genetických změn. A také to, že na rozdíl třeba od šimpanzů, jsme se v té genetické evoluci zaměřili na trochu jiné orgány. “Ukazuje se, že geny důležité pro fungování mozku se u nás měnily nejrychlejším tempem a jsou evolučně nejvybroušenější. Naproti tomu u šimpanzů se nejrychleji měnily geny související s funkcí varlat,” píše časopis Vesmír.
- Mám Pána prstenů velmi rád. Ale takhle moc tedy ne.
- Na sociálních médiích na mě vyskočil odkaz na tuhle rubriku na moviezone.cz a protože mám filmy moc rád, zasekl jsem se na tom asi na půl hodiny. Třeba pro vás ten zásek bude také dobrou inspirací.
- A na závěr dnes jedna úplná blbina. Opravdu to není nic, co se tenhle týden vyplatilo číst, varuju. Ale nemohl jsem si pomoci, pardon.
Dobrý víkend a dobré čtení přeju.
Pokud chcete můj výběr dostávat každý pátek do své pošty, klikněte SEM.
Naopak odhlásit se můžete tady.
A najdete mě tady.